Má zkušenost se "starou školou"

Na tenhle gympl jsem přijela celá udivená, jak tu nikdo nic nedělá, studenti nemají žádný respekt k profesorům, a když už se nějaká látka probírá, je to něco, co už jsme dávno brali, nemluvě pak o způsobu, jak se to učí zde.

jen tak pro představu jaký je můj nový look:)

 Dnes (úterý 22.3.) si mě spolu s Laurou zavolali do ředitelny, že prý jsou na nás stížnosti, že prý jsou na nás stížnosti, že v hodinách nepracujeme a rušíme. Přiznávám, že jsem v poslední době dosti rezignovala na jakoukoli snahu, zvláště pak poté, co jsem dvakrát po sobě jako jediná ze třídy udělala úlohu. Pořád si ale nemyslím, že bych pracovala míň či rušila víc, než někteří, co hrají karty, na flétnu či sledují cosi na mobilu. Kromě toho vytkla mi učitelka taky můj “extravagantní“ účes způsobem, jako bych ho mohla s omluvou sundat a dál nenosit (mám na kluka ostříhanou část hlavy). Třešničkou na dortu pak bylo, když mi řekla, že je má uniforma (=školní tričko) málo vidět. Bylo totiž ráno, asi 10°C, tak jsem měla celkem pochopitelně na sobě svetr a sako. Popravdě když pak po nás chtěla čísla rodičů, měla jsem sto chutí dát jí číslo falešné či na nějakého kamaráda, ale naštěstí mé naštvání a pocit křivdy přeci jen nechali trochu místa rozumu a vím, že jediné, co na tyto staré autority platí je sklopit hlavu a říci, že lituji a že se polepším. S tím jsme pak za ní další přestávku zašly a ona se tvářila jak je vše skvělé a v pořádku. Další den pak mým rodičům volala (Lauřiným ne) a oni tak museli jít do školy a čekala je rozmluva s ní. Já mám naštěstí rodiče celkem dost pokrokové, tak si se mnou maminka promluvila, řekla mi, že rozumí mé mladosti a jejím zvratům, že taky ví, jak jsem byla na začátku snaživá a že mě okolí tak trochu odpudilo, ale že ať se pokusím vrátit k tomu svému původnímu entusiasmu, že je to nejlepší pro mě samotnou (což má ostatně pravdu) a že si myslí, že hlavně ředitelku popuzuje ten můj účes, kterým dávám najevo jistou nebeskost, která se na gymnázium nehodí. Pak se mě ještě zeptala, jestli nosím uniformu, čímž mě opravdu dostala, protože sama ředitelka viděla, že ji mám, takže opravdu nerozumím tomu, proč si mým rodičům stěžuje, že ji nenosím… Ale jak říkám, s rodiči se dá dost rozumně mluvit a tak se vůbec nic neděje, jsem jen zas o něco poučená, jak fungují staré instituce….