sobota 5. února 2011

Heslo dne : Acostumbrarse :)

Dnes jsem se vzbudila za pořádného deště a s neodolatelnou chutí jít si zaběhat. Pro ty, co neví, jak miluji letní déšť, jen podotýkám, že to byl vskutku geniální nápad! Jen kdybych vzala v potaz, že se nacházím v nadmořské výšce 2500 m n. m. a to ani po čtyřech dnech o tisíc metrů výše není snadné udýchat větší pohyb. Tak se časem můj nadšený běh změnil v indiánskou a nakonec v celkem obyčejnou chůzi. I tak jsem si to užila, měla jsem celé ráno pro sebe, konečně pořádný (alespoň v rámci možností) pohyb! Když jsem dorazila, chvíli jsem ještě cvičila, pak se nasnídala a koukala na Jak ulovit milionáře, doufajíc, že se tak aspoň trochu naučím španělsky. Poté přišla nahoru babička, které mám pro její špatnou artikulaci opravdu problém rozumět, stejně jako ona mě pro mou špatnou španělštinu a svou nedoslýchavost. Naštěstí během chvilky přišla maminka a šly jsme koupit jakousi sauce. Po cestě jsme vyzvedli tatínka a otce představeného, který u nás dnes obědval (kterého jsem viděla hned po svém příjezdu). Dnes jsme měli rýžovo-masovo (jako všechno tu)-mléčnou polívku s opraženými bramborami, jako druhé místní specialitu = americké brambory s najemno nakrájeným hovězím masem a párkem, čerstvými rajčaty, cibulí, majonézou, kečupem a/či hořčicí. Jako včera – ne špatné, ale ani ne mé nejoblíbenější. Dnes jsme měli i desert a to takový lepší pudink. Po obědě – který trval neskutečně dlouho a já unavená z neustálé španělštiny měla opravdu co dělat neusnout – jsem si šla na chvíli lehnout. S chvíle byly dvě hodiny, a když jsem se vzbudila, šli jsme s mamkou do školy – koupit školní tričko a zapsat mě.
školu sem nefotila, tak alespoň pohled ze dveří mého nového domu :)
Škola je od domu vážně kousek a taky je moc pěkná (foťák jsem měla, ale nepřišlo mi vhodné fotit), co mě ale dost překvapilo, už čtyři dny před jejím otevřením je školní pozemek plných mladých lidí, a kdyby aspoň to, ale oni to byly většinou děti! (nic proti dětem, jen jsem předpokládala, že budu chodit na gympl! A nedošlo mi, že tady se gympl končí v 17 a že 12ti letí mladí můžou z mého pohledu vypadat jako děti). Školní tričko bohužel neměli, mám tedy jen to na tělocvick, celkem fajn, to na ostatní dny si koupím v pondělí, kdy se také dozvím rozvrh a vyberu si předměty. Nakonec budu chodit do třeťáku (rok před maturitou, ale už jsem navrhla, že bych ráda v Bolívii maturovala a snad se má rodina zeptá, jestli bych nemohla do maturitního ročníku, sice bych prý musela mít všechny ty základní předměty, zatímco ve třeťáku se bez fyziky a chemie klidně můžu obejít, ale asi by mi to za to stálo, aspoň nevypadnu ze cviku J.

Po krátké návštěvě školy (a zjištění, že tu žádná výuka latiny – tance - není), jsme sedly do taxíku a jeli do supermarketu koupit něco pro babičku. Poté minimikrobusem zpět, ovšem přes nádhernou a moc milou kavárnu, s výborným zákuskem a šťávou z jahod. Odpoledne pak Marcel zkoumal můj mobil a dozvěděla jsem se, že tu prostě některé Evropské mobily nefungují, poté jsme si až do večeře (zbytek z oběda) povídali o všem možném a večer mě Marcel vzal do Casa Blanca, což je kavárna jeho dobrého přítele a strýce, který strávil pár let ve Francii. Také jsem si tam chvíli povídala s francouzským Švýcarem (myslel si, že jsem francozska, když mě slyšel mluvit!!) a hlavně jsem ochutnala dvě Bolivijská piva (moc dobrá), nemluvě o tom, jak si s Marcelem rozumíme J.

2 komentáře:

  1. Barčo, ani se mi nechce věřit že blog funguje jen týden a už je tady toho tolik!

    Co jsi ještě zjistila o té škole a o bolíviských gymplech vůbec? Jestli se fakt maturuje v 17 jak píšeš a ty budeš chodit do třeťáku to znamená že budeš ve třídě o rok až dva starší než spolužáci? (?) Kdo rozhodl o tom že budeš chodit do třeťáku? Proč zrovna tato škola - chápu že je nejblíž a to je určitě výhoda. Má s ní někdo z rodiny zkušenost - chodili tam bratři nebo Anna?

    Moc otázek? A co vlastně znamená to heslo dne?

    Kromě otázek posílám taky moc pozdravů do tvého (zatím) prázdninového ráje!

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj,
    Abys to nezakřikl. Mám zrovna nějaké tvůrčí sucho. Pořád se mi nelíbí, co píšu..
    S tím rájem to bylo trochu nadhozené, znáš mé euforické stavy a víš přeci, že je nelze považovat za trvale vážné.
    Ve škole se maturuje v 18, takže spolužáci budou starší max. o rok. Škola to není nejbližší, ale nejlepší pro výměnný studenty - jedna z mála, co má tolik odpoledních aktivit a taky na ni chodí ostatní evropané, lidi tam jsou prý otevřenější a není těžké dostat se mezi ně, spíš tě tam sami vtáhnou :)bratři ani setstra tam nechodili.
    acostumbrarse bys možná aji našel ve slovníku :) je to zvyknout si - slovo, které jsem za ten den použila víc než to, dělat nebo být, jak tomu bývá obvykle :D

    OdpovědětVymazat