čtvrtek 3. února 2011

Prázdninový den jak vyšitý :)

Ráno jsem vstala v deset, pozdravila se s bratrem Marcelem a hospodyní, dala jsem si už nachystaný čaj (silný + horká voda k tomu, každý zde snídá v jinou dobu, tak jsou zařízení :)), včerejší dort, chvíli jsem byla na počítači a v jedenáct jsme šli s Marcelem podívat se po okolí. Bylo to trošku zvláštní, on říkal, kde co je, já moc nevěděla co na to říct, přesto mi úsměv moc nemizel, když jsme míjeli jednu palmu za druhou či nádherně rozkvetlé keře a já si přišla jako na prázdninách v nějakém tropickém městě. A není tomu tak?
Když jsme se vrátili, byla u nás sestřenka Paolis, která bydlí jen s bratrem ve vedlejším domě, protože tu studují. Jinak pochází z Orura, Bolivijského města proslaveného nejvelkolepějším karnevalem vůbec, tam také bydlí její rodiče. Ukazovala jsem jim různé obrázky nejprve Brna, poté Prahy a různých památek UNESCO (myslím, že se líbily) a pak přišla maminka a Anna a šli jsme obědvat. Byla krupkovo-fazolová polévka s bramborami a zapékané těstoviny. Ne špatné, ale vychvalovat také nebudu. Po obědě šla maminka zase do práce (do školy jdeme až zítra), Anna se učit a my jsme se na chvíli natáhli u televize, shlédli pár dílů Přátel, poté se jal práce i Marcel a mě Paolis navrhla jít se projít. Nerozhodně jsem souhlasila (z mě neznámého důvodu jsem totiž byla hrozně unavená), a vůbec jsem nelitovala! S Paolis si vážně rozumíme a to i přesto, že ona anglicky nemluví. Přiznám se, že sama jsem dost koukala, jak v klidu se s ní bavím, respektive když já jsem mluvila, bylo to dosti kostrbaté, ale jí jsem rozuměla takřka bez problému a sama jsem téměř vždy nakonec vyjádřila, co jsem chtěla. Prošly jsme zase kousek Cochy, na chvíli jsme si sedly v jedné kavárně, kde mě Paolis pozvala na výborný zmrzlinový pohár, probraly jsme, co jsme mohly a po vyfocení pár letních snímků pro vaše zahřátí vrátily jsme se zpět.
Doma jsme si pak navzájem ukazovaly fotky našich zemí, přátel, různých výletů (už teď je jasné, že na karnaval do Orura - v březnu - pojedu!!). Po večeři (těstoviny z oběda a jako ke každému jídlu tady – šťáva lisovaná z čerstvého ovoce) jsme se pak koukali na Dopisy pro Julii – moc hezký, romantický film. A tu už by večer, já se šla osprchovat – to je zatím zde asi jediný problém, nedá se nastavit teplota vody a ta co teče je dosti studená, což by ještě tolik nevadilo vzhledem k teplu, jaké tu je, jako to, že teče jen z vrchu a nedá se vzít do ruky… nevím na co, ale ještě chvíli počkám a pak se možná poptám, zda se s tím nedá něco udělat – a spát J.
má nová prima (=sestřenka) je prima

2 komentáře:

  1. omlouvám se za případné technické problémy...

    OdpovědětVymazat
  2. baru, vypadá to nádherně..piš dál..jsem ráda,že se máš dobře a ten krásný pokoj..napiš ještě jak vypadá okolí...a na tvoji novou školi jsme všichni zvědaví!ať se ti tam líbí...

    OdpovědětVymazat