Dnes jsem to se spaním opravdu neodhadla. Vstávala jsem v půl dvanácté, dala jsem si tudíž akorát čaj a pomohla nachystat oběd. Dnes jsme měli rýži, brambory, ledový salát s mrkví a fazolkami, tuhé hovězí maso a výbornou omáčku. Jako desert kokosovou zmrzlinu. Po obědě mi Ruth řekla, že jdou s tatínkem na trhy, že můžu jít s nimi, ale že to asi nebude nic pro mě. Jistě, že jsem šla!! Jednalo se přeci o ovocno-zeleninový trh v tropicko-horské oblasti v létě!! Když jsmepřijeli, chvílemi jsem přeci jen litovala, že jsem nezůstala doma. Vidět všechny ty melouny, hrozny, jablka, rajčata… a u toho koukat, jak kupujeme všemožný fazole, čilipapriky, česnek, dýně, patizóny, nemluvě o čím dál více těžknoucí tašce, kterou jsem se nabídla nést. Co jen musím dodat k porovnání s trhem La Paz, kromě kratších sukní prodavaček, hlavním rozdílem byla špína a nepořádek. Bylo ho tu mnohem víc, nikdo se nestaral o to, kam co vyhazuje a tak byl mnohdy smrad vskutku nesnesitelný. Co mě také úplně odrovnalo, byl trh brambor. Já, která jim zrovna neholduju jsem spatřila obrovskou plochu, tak o rozměru 20krát 20m, plnou obrovitánských pytlů plných brambor všecho druhu. Tehdy poprvé jsem litovala, že jsem si nevzala foťák.
Po naplnění čtyřech obrovských tašek všemožnou zeleninou, usedli jsme do rozpáleného auta a vyjeli jsme. Jaké bylo mé překvapení, když záhy Julio pronesl: „Teď pojedeme na ovocný trh“. Aha. A opravdu. Když jsme dojeli, nedokázala jsem se ubránit smíchu. Zkuste si představit hangár o rozloze 30krát30 metrů plný banánů. Prostě jen banány, různé druhy, různí prodavači, ale jen hordy a hordy banánů. Naplnili jsme tašku a půl a šlo se dál. Papájy, avokáda, manga, jablka, pomeranče, ananasy. Tři plný velký tašky ovoce za v přepočtu asi 200 Kč, o čerstvosti ani nemluvě!
vyfocené o 2 měsíce později na den bez aut, kdy je místo trhu téměř prázdné, jen tak pro představu... |
Po naplnění čtyřech obrovských tašek všemožnou zeleninou, usedli jsme do rozpáleného auta a vyjeli jsme. Jaké bylo mé překvapení, když záhy Julio pronesl: „Teď pojedeme na ovocný trh“. Aha. A opravdu. Když jsme dojeli, nedokázala jsem se ubránit smíchu. Zkuste si představit hangár o rozloze 30krát30 metrů plný banánů. Prostě jen banány, různé druhy, různí prodavači, ale jen hordy a hordy banánů. Naplnili jsme tašku a půl a šlo se dál. Papájy, avokáda, manga, jablka, pomeranče, ananasy. Tři plný velký tašky ovoce za v přepočtu asi 200 Kč, o čerstvosti ani nemluvě!
tak sem se stěhuju!! |
Doma jsem pak všechno ovoce umývala, včetně toho, co se loupe. Podobné jak doma v ČR (no, dobře, banány nemyjeme), ale legrační mi přišlo, že v Česku umýváme pesticidy, zatímco tady šlo o hlínu a podobné neřádstvo z ulice J. Poté mi brácha Julio nabídl mango. S radostí jsem přijala, patří mezi jedno z mých nejoblíbenějších ovocí. Po ochutnání místního, čerstvého jsem ho povýšila na nejlepší jídlo na světě!!
Barčo už se v tvé tropické rodině přestávám orientovat. Ty pratety ze Santa Cruz se přijely podívat na tebe nebo to je taková běžná víkendová návštěva?
OdpovědětVymazatmyslím, že jen běžná návštěva :) i když jsem pozvaná do Limy, kde má teď teta s dcerou Monikou, dočasný domov. A do Santa Cruz vlastně též :)
OdpovědětVymazatBolívijci nejsou Francouzi, je jasné, že jim chutnalo a tvoje žemlovka je přeci výborná!
OdpovědětVymazatZávídím čerstvost ovoce a mango !!!
:) :-* poslala bych ti, ale asi by o čerstvost přišlo..:-( :D
OdpovědětVymazat